obraz Teď

29. 12. 2024
Dnes ráno jsem se probudila, na obraz svítilo slunce a já si přečetla „what a story“. Bylo to jako si vytáhnout z balíčku karet poselství dnešního dne. Jen jsem si to poselství napsala v podobné situaci, jako jsem teď, v tyto dny roku před 20 lety. Tenkrát byly mé děti ještě malé a pomáhaly mi nakreslit hvězdy na podkladu obrazu. Já jsem pak na horní vrstvu napsala slova. Tenkrát ještě anglicky, dnes už bych psala česky. No ale kdo ví. Jeden cizinec si před pár lety na výstavě přečetl text a ptal se mě v emailu, kde si může přečíst ten zbytek, tu knihu, ze které jsem to opsala. Moc mi nevěřil, že je to ze mě a ono je.
Mám kamarádku v Dánsku, úžasnou zpěvačku Anjanu Devi která si před lety napsala text písně, po letech, když ji nazpívala, byl znovu tak aktuální.
Takže pro mne – jaký to mám životní příběh - jakou si to mám najít odpověď? Když se podívám na další slova, tak některá napsaná dříve s určitým významem se úplně proměnila, za některými je mnohem víc příběhů než dřív.
Možná mi tento obraz zůstane doma a nebo možná napotřetí už odjede k někomu jinému, kde snad poslouží, tak jako teď mně. Už dvakrát to vypadalo nadějně, nakonec byl dvakrát moc veliký. No a to jsem si schválně pořizovala plátno, které projde dveřmi a dá se s ním jít po schodišti (165 x 165 cm). A vůbec, co je to moc veliký?
Mně to tak nepřijde. Něco se prostě na malé plátno nevejde.
Děkuji sobě a svému obrazu, svému životnímu příběhu, děkuji svým dospělým dětem, jednomu vnoučátku a druhému na cestě.
Ať máme všichni nádherné TEĎ a nalezneme odpovědi na své otázky.

PS: Foceno v domě s výškou stropu jen 2,4 m, sedačka výšky 85 cm

16. 1. 2025
PS2:  Ještě přemýšlím o tom, co jsem napsala, že to už dvakrát vypadalo nadějně. Nadějně pro koho? Kdyby se obraz prodal dřív než jsem si přečetla vzkazy, které jsem si na něj napsala, kde by bylo mé pochopení? Nenašla bych své vzkazy v lahvi pro sebe. Voda by je odnesla jinam.
Takto už je mám přečtené. A naděje je tu stále.